Co se děje

„Chceme, aby se česká ekonomika opírala o firmy, které bez ohledu na původ vlastníka v ČR nejen vyrábějí, ale i vyvíjejí a prodávají. Chceme, aby tyto firmy do celého světa vysílaly finální výrobky a služby pod vlastní značkou s vysokou přidanou hodnotou. Chceme, aby naše ekonomika byla postavena na technologicky vyspělých firmách, které z Česka řídí své kapitálové toky a doma je také reinvestují,“ citoval v úvodu akce, jak si představují českou značku, Martin Wichterle, jeden z iniciátorů 2. ekonomické transformace, člen představenstva Svazu průmyslu a dopravy ČR a majitel strojírenské skupiny Wikov Industry. „Chybí nám síla v marketingu, exportu a v prodejích – bez toho nemůžou být české firmy úspěšné. Stát dává desítky miliard ročně do vědy, výzkumu a inovací a to, co směřuje do brandingu a marketingu, je zlomek,“ dodal. Spolu s ním diskuzi moderoval další z tvůrců iniciativy Radek Špicar, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Jako první vystoupil Jan Procházka, který přiblížil, co může exportérům přinést spolupráce s EGAP. „Podporujeme export, který má smysl. Za rok 2021 jsme dostali české exportéry do 54 zemí, v roce 2022 do 32. Hlavní, co od nás akcionáři očekávají, je diverzifikace českého exportu.“ Představil také nové služby a budoucí produkty, jako např. EGAP plus.

Na něj navázal Petr Foit z Linet a Asociace výrobců a dodavatelů zdravotní techniky, který zdůraznil potřebu exportovat mimo EU, a rozšířit tak současný 10% podíl vývozu na mimoevropský trh, ale poukázal na skutečnost, že české firmy nejsou mnohdy připravené na to překonávat všechny překážky s tím související a že postrádají exportní strategii. „Kvalitní exportní zastoupení musí být systematické, česká firma musí konzistentně investovat do daného trhu.“ Dále vznesl kritiku k absenci užší spolupráce mezi EGAP, Českou exportní bankou, CzechTrade a dalšími státními institucemi a navrhl vytvoření jedné platformy, která by export čistě mimo EU měla na starost.

Otázku role státních institucí následně okomentoval generální ředitel a předseda představenstva ČEB Daniel Krumpolc: „Chci, aby ČEB byla na vrcholu bankovního trhu, nebyla ani tak konkurencí komerčních bank, ale stala se jakýmsi stabilizačním prvkem a zprostředkovala firmám český branding, vysoký standard a rating, které budou perfektní reputační nástroj i na trzích, na kterých působí.“

Za CzechTrade promluvil Radomil Doležal. „Velmi vítám takovéto fórum, už jen proto, že nic podobného v poslední době neexistuje,“ řekl na úvod, než promluvil o situaci v oblasti podpory exportérů. „Omezené zdroje vedou k tomu, že budeme muset rozlišovat klienty, kteří mají potenciál udělat díru do světa. Nejedná se o diskriminační segmentaci, ale povede to k větší efektivnosti.“  Mluvil o usnadnění orientace a adaptace firmám na zahraničním trhu. V tom jim pomohou např. exportní inkubátory. Další službou pro exportující firmy je nově otevřené designové centrum, které prostřednictvím zatraktivnění produktu zvýší jeho přidanou hodnotu, a v souvislosti s tím lepší průzkum zahraničních trendů v designu.

V roli „oponenta“ vystoupil Libor Winklera z RSJ, který představil desatero doporučení pro CzechTrade, které zahrnuje např. stanovení neměnných kritérií, podle kterých se mají zaměřovat investice ve vybraných lokacích, personální ukotvení lidí, a tím posílení jejich porozumění lokálnímu trhu a příležitosti se specializovat, sloučení agentur CzechTrade a CzechInvest či aktivní vyhledávání exportérů.

Třetí blok debaty byl zaměřený na podporu výstavnictví. Slova se ujal Lukáš Prokeš zastupující MPO, který představil nejkomplexnější program podpory ve formě Českých oficiálních účastí a mimo jiné řekl, že je ministerstvo připraveno podpořit veletrhy na Ukrajině v rámci poválečné obnovy země, až k tomu nastane vhodnější situace.

Velkou roli nehraje jen budování samotných firem, ale i pověsti a image země jako takové. Na to při svém výstupu poukázala Zuzana Ceralová Petrofová, která zmínila, že zatímco exhibice jiných států se na zahraničních veletrzích prezentují každoročně stejně, vizuální identita ČR se pokaždé mění – je třeba ji sjednotit, zatraktivnit a udržet. Také zdůraznila, že je potřeba, aby firma jezdila na zahraniční veletrhy opakovaně, aby zaznamenala výsledky.

„Český výrobek prodáte o 10 % levněji než výrobek vyrobený ve Švýcarsku a o 10 % dráž než výrobek made in Mongolsko – to chceme změnit,“ doplnil Martin Wichterle.

Radek Špicar uplynulou diskuzi shrnul slovy: „Jsem opravdu rád, že jsme se sešli a diskutovali nad důležitými tématy, jako je podpora českého exportu. Všichni jsme si vědomi překážek a úskalí, kterým čelíme, ale to, že se nám povedlo toto setkání uskutečnit ukazuje, že jsme nakloněni spolupráci a změnám, které podpoří český export.“

Při setkání, které se konalo za podpory T-Mobile a Opera, se otevřela spousta návrhů a možností k dalšímu řešení a my věříme, že při posílení vzájemné pomoci napříč byznysovou a státní sférou se podaří přiblížit vizi ideální podoby české značky.

Jak akce probíhala?

I když naše země jako celek patří k technologickým inovátorům, v digitalizaci státní správy pokulháváme a zastáváme 39. místo na světě
(mezi Bahrajnem a Běloruskem). Snahou 2. ekonomické transformace je propojení světů byznysu, nezisku a státní správy, které mají v určitých oblastech stejné zájmy, v tomto případě digitalizaci státu a státních služeb, ale ne vždy si rozumí a důvěřují. Vzájemné obohacování, potkávání se a pochopení jsou však nezbytné složky k progresu, lepšímu fungování státních služeb, a tím zpříjemnění životů občanů.

V panelové diskusi vystoupili Ivan Bartoš, místopředseda vlády pro digitalizaci a ministr pro místní rozvoj ČR, Eva Pavlíková, CEO Česko.digital, viceprezident Hospodářské komory a poradce premiéra pro digitalizaci Zdeněk Zajíček, Luboš Lukasík, CCO board member T-Mobile, Diana Rádl Rogerová z Deloitte ČR a zakladatel Czech Founders Vít Horký.

Souběžně s poslechem debaty účastníci uzavřeného setkání hlasovali online o konkrétních prioritách digitalizace, které by si zasloužily podporu. Prioritou a často zmiňovaným bodem byl lean state – využívání komerčního sektoru k provozování digitálních služeb (např. Bankovní identita). Důležitost přisoudili také elektronickým potvrzením od státu, vzniku portálu pro podnikatele či mobilní aplikace občana nebo otevřeným datům a smysluplné implementaci Zákona o právu na digitální službu. Vedle samotné spolupráce všech sektorů na vybraných projektech a službách je potřeba podpora digitální gramotnosti občanů, aby v budoucnu vůbec mohli dané služby bez problému využívat. „Myslím, že důležitá a prvotní je komunikace vůči veřejnosti, zjednodušené vysvětlování toho, o čem digitalizace je, pozitivní motivace lidí,
aby danou službu využili. To je možné započít, aniž máme vybraný konkrétní projekt,“ řekla Diana Rádl Rogerová.

Vybíráme pár postřehů, které nás zaujaly a považujeme je za důležité:
Setkání s eurokomisařem Marošem Šefčovičem.

Jmenoval tři hlavní priority Komise:

1. Green deal
2. Digitální transformace
3. Maximální integrace mladých (generace Z, také známá jako generace M, internetová generace, děti nového tisíciletí, narozených od poloviny 90. let 20. století do roku 2012) do všech procesů.
   Což je možná trochu překvapivé, ale nejenom Evropská komise, ale i řada firem, uvažuje o zapojení této generace do pracovního procesu již nyní. Například porady, sdílení klíčových myšlenek a stínování.